poezie a povídky vlado matuška
titi taka


titi taka možné básně do sbírky: Za nehty rez

titi taka

Helo world

úprava



jen taka

d grger



Hřebík









Ten jehož jméno můžeme vyslovit







Do rakví jede



když plíce vyžírá



a šibenice pojí



na hlavičce slovo







ten poslední



jak kapka v poháru



a první v čistém letokruhu



jedou do dlaní



trnem



korunuje krále večera





Lidské miniaturky







Vášně





svaly mladíků napínají se

touhou údů

plodit - vraždit



naplní pochvu

nebo vytasí -z ní- zazní



dívky drží paže?









Vymítání štěstí?





na krajině prázdných frází

moudro vejce sází

a kominík ze sazí

moura v nesnázích

knoflík svírá









Vitalita





na loknách oči

loučí se žena těhotná

doufá v příchozí

za břichem nevěrností



















Pořadí





po zadním skle

na zadním sedadle

posouvá formuli jedna

dítě











Zhmotněno





domeček s babičkou

koupený na splátky

s láskou i bez lásky



žijeme plodíme

-náhražky-



až půjde stará

půjde ona sama

-

vychovám si já

vlastního syna











Namlouvání namlouvat





ach to pánské přirozené - zní

v soupeření o samici

a ruka v nohavici

kvalitní lež

značí











Zastavení



artista



dlaní prostupuje štěrk

nohy nebem kráčí

tíže se přetočí



batohy na křídlech tažných rtů

domovy přiblíží







půda



ústa rozkročená do široka

vtisknou život cestám

obrátí spánek         chceš-li

rozetřou led          žebrovím žhnou

hlad zahluší



jizvy rozejité do široka

Matka vydechuje

potomek žadoní       ještě - ještě - ještě







naplnění



až všechny kameny zapadnou

poslední prach najde své místo

snad obrátím smetanové Slunce



rozevřou se pampelišky









průvodčí



metronom rozběhnul ženy

co zastávka usadí se

rozejdou prst - palec po známých



   udržet oheň    dítě opatřit   povídat



- ucítit dech -



Zákroky









Rodin



v blok skály

prohlédl hluboko     víc než sousedé

kde pukliny jizví vzdech



měnil

tesal údery dlátem

a těžká slova padala v prach



kámen přivoněl potu

procitli











splav



široké paže rozpřáhnul

napnul v provazci svalů

a mezi břehy

zasténal



důvěrni mu naložili      mnohé i víc

nestrhnul v proud životy

a nové stopy umožnil

v půdě

usmál se



…další…



V křížích







Slabina



živote

umučíš smrt

v mezích žeber ji ulechtáš

až za břicho se propadne



co nám zbývá než smích na zbytku masa



čas pak zahodí obruče

starosti rozdrolí

vrásky už nenajdou stínů

živote











nanečisto



za nehtem lůžko

v něm žena provdává se

prvnička povinnost plní první

nahá po stržení

oklamaná byla

je masem













uštípačná



tam kde kukačka staví hnízda

tam kde klíště sere med

tam kde člověk

tam chci žít



Ostřejší břit pochvy píše





Hradby padají

ženy šuliny dostanou

muži kudlu do zad



pičí čvachtá bahno kvality

nevhodný prdel trhá si na kůlu

je veselo



devětkrát naplní se tma

rozevřou chřtány lepšího člověka

rozmnožil se





i bez války

stejné morálky

s prdelí na kůlu

střevo mé píše



miluji alegorii boha

miluji člověka stvořitele

vychcípejte!



Epilog: „Sarkasmus je poslední útočiště těch, kdo prohráli.“ (R. Hoover)

Sarkasmus (řec. doslova „řezání do masa“).

























Pochovaná košile



Učesání Země

česlem





krajáč ropy - hojnost rohatí

za nehty půda vytracená

kdys oral sel vláčel sklízel

radost



_

plastové láhve česané rzí

rodiny zamknul nad pádem proud

točí je přetáčí

a vzduch unášené duše

jsoucno polyká

zalknutí













Generace za vzduch





prahneme po vlastní zdi

vlastní generace sekáme na pultech pozlátka

až odkapává vlastní voda -jen

vlastní dcery dcer - vlastní synové synů - vlastní vzduch



_

natáhnou večerní nohy

stresem hlavou zdí

křepčí písmeny bez slov

osamění









Na povrchu hrubé šipky



Na mřížích šnek vláčí klec se zlatým hrdlem

pod Daliborku drobky strun pohodily dívky rozmarné

kde domov v nás



oslovit každého cestou a optat se na spoje

eskalátorem v podzemí unést se

nebo pod proudem šalin hořet hledáním odporu

shořet blízkostí

jiskřit v ohnutí kolejí zajetých

kde domov v nás



pokládat kameny na pole válečných vítězství

lány bez remíz kde panovník pat

kde opilý Šáh v peřinách výbojem touží oživit sval

v pohrudí vymáčknout oliv krůpěje poslední

kde domov v nás





Sežehlé pokoje očí

(Vyleptáno ve Vítkově 19. 4. 2009)







Propadnul úsměv děvčátku

i popel shořel náruče

když jazyky prošly domovem

vyžraly tváře dětské

nejen

a podebraly oči tmavé

kdo než Ďábel změří hloubku…

Nechápu bolest maminko

jsem špatná…






prázdné dlaně převrací pohádku

máma donesla leporelo

vybarvené děti jásají v básních

zde cáry s leptů zanechají jizvy kůže

nejen

mízu přervaly k neplnění

zase Ďábel změří dluhy v hrudi

Zde vítězí dobro maminko

Už nebudu zlobit…




Mírová emise









slova na hlavičce sbíjí šibenici

a hvězdy na výložkách nesní milče

v krámech maňásků zlomené ukazováčky vystavují

demokracii

a její příkopy



na prahu klamání oslepuje tolaru lesk

komu sloužíš?

lidem…





Vyjedené hlavy







V planinu hlavy ohnuté

ohrožený kráčí

nese stigma v čele

chce orat vodu pluhem

blázen



vztyčenou vždy setne kosa snáze

ani zrno na zmar frázuje si dav

když sýpka plní inferna

vzývají plevy vítr doby

vivat pochválen zaplať



Rozdala se bába Hladová

na kolenou minut pětník

nebožez děravé náruče

a děti lisované košem

tlačené megabyty

barokem úspěchů

a blízkostí obvodů

jsou

jsou pohlazené za sklem



my handlujeme životy životů

pohrobky šatíme

samotníme v obalech bez masa



Na hlavičce kaňka





Výkřiky očí podebraly

plijí v kolejiště životy

jen tmou se nadechnou

mezi stmíváním



dávno již

svou prací vykotlali domovy

jen za nehty rez

robě pohladí



_



v Pendolinu píší morálku do centů

zlomky hadů doktorských

za sklem vzneseni mentorují

a pod piják

parafují



prostý kape z bohatých per





V perimetru







Já smutný čtvereček

neprošel kalibrem tváří

a jsoucnost kolečka děsí se hran



vyřadí zmetka z otvorů



koulí si cestou snadno

beze stop odporu

výrobních linek

lidského stroje dílem zapadnout

a roztaví odlišné jedno lití

bez tepla