Pohlednice do Země Slunce
Letovice oblast Pindula, přesněji Potůčky.
30.4. 2009
Dnes pro tebe nic vzácného
/usazena pod sluncem stále/
bosorky vzaly košťata a vymetly nebe
snad se bojí večerních srážek
jenom na krajích nepečlivky
jedny ušmudlaný
zanechaly oblaka
pro ty čarodějky sedím si tolik sám
/bojím se uhranutí/
hovím smutně na slunci žahne
když včela své nohy obalila pylem do kulata
je nenasytná nalétá na barvy života
asi hledá sladký nektar
a obletuje moje oči
až jsem z ní neposedný
od jehel
ptáci v milostném zpěvu
oznamují plodnost světa
a já si vzpomněl na sýkorku
milou mi jak jsem sypal slunečnice
pro starost o život
co vyšívá mezi melodií
snad asi
dýchá...
stromy nabraly čerstvé zeleně
ze země táhnou mízu až syčí
nástup jara je tolik tolik prudký
a než čas stačil doklopýtat Máje
třešně vyměnily květy za malé bobule
kdo bude líbat zítra…
budou rudé srdcovky
dozrají v létě…
právě se nedaleko smějí děti
a slyším tlapky o beton
divoce mlaskat
honí se čerství
jako už jaro bývá
uteče…
žnec nepoužívá již brousku
ach ten pokrok…
tolik pohlednice pro tebe
se širokým pohledem ty...
snad potěšilo