poezie a povídky vlado matuška
Sluneční helmy


Sluneční helmy Poezie ze sbírky: Cestou do samoty prší tmou pruhy pomeranče

Sluneční helmy

/_

za oknem slunce
na jedno oko mu došla modrá pastelka
ořezej mně mami
fantazie je černá páska

upatlaný omastek a lepící se
prsty vysvlékly sklo a plandají
proudem vzduchu nad obnaženými žebry
se záclony pohnou jakoby člověk

ve sklepě pod schodištěm
vyrostl kočárek do botiček
na kolech spletené paprsky obepíná guma
ložiska nepromazali rumem po mnoho jar


/_

oranžově-červené peří září
kolem řiti
strakapoudi jsou sprostí
parádníci

pánům v zátylku krev prosakuje
nápadníci další
celou přilbu nosí

na špek mi sedla
dívka od popela celá
šedivka odlišná co na zadku nesvítila
nejkrásnější se mi hnedle zdála
do zobáku si slané brala
jednou
vícekrát jsem ji neviděl

formulář pro komentáře a názory k textu