poezie a povídky vlado matuška
Sluneční helmy


Sluneční helmy Poezie ze sbírky: Cestou do samoty prší tmou pruhy pomeranče

Sluneční helmy

/_



za oknem slunce

na jedno oko mu došla modrá pastelka

ořezej mně mami

fantazie je černá páska



upatlaný omastek a lepící se

prsty vysvlékly sklo a plandají

proudem vzduchu nad obnaženými žebry

se záclony pohnou jakoby člověk



ve sklepě pod schodištěm

vyrostl kočárek do botiček

na kolech spletené paprsky obepíná guma

ložiska nepromazali rumem po mnoho jar





/_



oranžově-červené peří září

kolem řiti

strakapoudi jsou sprostí

parádníci



pánům v zátylku krev prosakuje

nápadníci další

celou přilbu nosí



na špek mi sedla

dívka od popela celá

šedivka odlišná co na zadku nesvítila

nejkrásnější se mi hnedle zdála

do zobáku si slané brala

jednou

vícekrát jsem ji neviděl

formulář pro komentáře a názory k textu