poezie a povídky vlado matuška
Zapadávat


Zapadávat Poezie ze sbírky: Cestou do samoty prší tmou pruhy pomeranče

Zapadávat

chlap co nedokázal otočit se
za poslední desítkou zády
nehet prorostlý dehtem pokládá na stůl minulé doby
popel odklepává

dítě zapadnuté v sedačce sleduje bezpečné pásy
matku na uchu spojenou se světem
práskne za sebou dveřmi
nakojil se
ukolébala jej cesta

světlo a noc přetahují se o Zemi
člověk vychází a zapadá
a zapadá

formulář pro komentáře a názory k textu