Básně okolo zmrzlých mužů
1.5.
Hynku Viléme Jarmilo
vyhrňte si rukávy!
vrátíme se
2.5.
ptáci kolíkují
vítají Slunce - lžeme jim do zobáků
ve fraky vyvádějí
3.5.
ve dnech lásky vracím se k čarodějnicím
bosorko
a zase přichází mocná noc – samonosná samodruhá
kdy před tisícem let jsi mne uhrančila
v mátohu
-bez vůle- orala jsi se mnou jíl - můj
a brázdy na hrudi zahnojila
vydávají již
-neuvěřím-_
den dežaví přinesl filcky a poznal průnik – krásný živočišný průnik
_
vzpomínám ztopořený - na chmýří pod nosem v lepé tváři
a v-ránách máje vracím se k čarodějnicím
4.5.
znásilnil jsem verše až do jednoho
- v houštině smrků divoká třešeň kvete
5.5.
básník se zlatem vprdeli – ulehnu
a povolím se tlupě v maskách co ořezává jen holé zadky
_
rajský plyn
6.5.
pod listem slov našla dva ostny
naběhla si
trny sevřela v pěst
podívej stigma! milý můj - vzlykla
propadla se v náruč
děvčátka rány tiskla
7.5.
všechen bůh světa jest - vyděšený člověk z člověka střev
8.5.
jím a tedy jsem
stojí a tedy jsem
stojím a tedy jsem
za jímám se
9.5.
čert chrastí řetězem a petrklíči
10.5.
moje obrazy nežluknou
prázdno nedá prostor k zapomnění
11.5.
kdys miloval jsem - vzpomenu si stále naléhavě
s potřebou naléhat
_
jen famme fatal -ona samojediná - olízala mi řiť
-fyzicky-
všechny co pronikly ve střeva mé
rozeklály mozek
sssss
12.5.
vlaštovky let je radost nebo dřina?
vyfáral pod klenbu nekonečnou - hlavou prost
13.5. ( uprostřed zmrzlých mužů – den narození )
zrn solné doly vtírám - bilancovat do roka
zastavit se
uvidět smyčku
umlčet hrdlo - vínem na dně
14.5.
srdce -sval- nedaruji
bojím se
játra jsou zkažená
15.5.
žiji se svým mozkem
16.5.
zpravodaj vyfotil smrt
a už je s námi navždy
dokud budeme - zachycovat
mačkat spoušť narození
17.5.
dřímal jsem básně
omámený – svíral sluneční opratě v noci
rozjel se spánek
18.5.
jak spočítají více hmoty děti opuštěné - děti Ukrajinské?
pražskému nádraží vteklo odloučení do bronzu – co unesou sochy v čase
svírají koleje linku v dál pohozené kufry zotvíraly
?Pandory čemadáň kufr kufor – Pyrrha dcera jiná - ne ta s vítězstvím přesto ráda-by Eva
19.5.
jsou chvíle kdy ‚stojíce na cestě‘ je přechodník správně
většinou samota až za horizont
20.5.
prozradím vám tajemství
zemřeme
celý člověk zemře
pšššt!
21.5.
vyklidňujeme se Zemi
22.5.
tři konce jitrnice (inspirace z pořadu čt. Jiří Sádlo přírodovědec.)
dva rohy a jeden zánik
- mezi zrodem a třemi konci je maso
narodili jsme se mnoha koncům…
23.5.
fotra hlášku přilepil jsem k básníku
„mohu čuchat kam Borkovec Petr - srát chodí“
_
a co ty - milá básnířko
voníš?
24.5.
věžáky s lidmi hroutí se k zemi
arabské opice tancují – vydávají skřeky – projevují radost
zabili vůdce Arabů
americké opice tancují – vydávají skřeky – projevují radost
(opice na smrti tančí
člověk je racionálně šťastný)
25.5.
provozuji nepokoj hlavy v pokoji
neodpočívám - dlaně vyvracím ke stěnám nešikovných
celý den ke dnům
po krok propadá se rokem nohy kratší
stojím v pohybu své-vole
26.5.
proměnné kruhy okupují mysl
převádí jedničky do nul - vystupují mrkající v krystalu
- nezbývá mi už čiva na čmeláky ve zvonech
na cestu - být tak listonošem
někde Inuitům padá semeno do mrazu
žena polární tmou - posílá E-mail
27.5.
po ránu rozpomínám se Freude
otec na pohřbu dal najevo moji špatnost a hodil ji k příbuzným na odiv
matka jen stín v pozadí blednul
vyhnali mne z domu
opíjím se
sestřenice co jsem kdys hladil lýtka už nemusela měnit názor k zvrácenému
byla kolem s vysokými školačkami v písmu
„tys četla moje básně“ ptám s hrdostí jedné dívky s hlavou velmi vznešeně posazenou
přehlédla mě
„a co má být? víc mi nemůžeš dát?“ smála se v kruh
vyndal jsem z pusy bonbón a se vší vážnosti -slin chlapce- jej nabídnul
a přitlačil na pilu naivity
-byla to ale velká - nezvykle velká bonpara-
28.5.
já si stojím za červeným hadrem
ty v bílou vsakuješ na šíji býka
29.5.
slova přicházejí k sobě
vidím podebrané brázdy mezi žebry – ženou zranění vší
her pes tahá kouty úst – zkoušenost
„mlč již milosrdenstvím potřebo moje týrána
potřebo všech pěstěná – plně nalitá krví matek abys pak barvila sliznice před početím
mlč již omšelostí
mlč starým ohněm co strávil sílu do noci v kruhu cigánek
co vydal jiskry do očí a byl jen odrazem vlastním na žulové barvě
zahluš se udušením “
30.5.
Herr Freud
pronásleduje mne bratr
chce mne zbít týrat zabít
ale jsem silnější a udělám na něm uzel – hodím bratra z vysokého mostu
kutálí se naráží na kmeny pařezy
nečekaně se rozbalí vstane a jde po mě - ztělesněná beznaděj
mám potřebu si ulevit
toužím zlomit si dřevec pod pupkem uprostřed střev
31.5.
v nůžky propadají kopretiny - celé louky s křížem i s pietou
úvaly hranatí stříbrnými a zahlušují slova kotlinou (nejen) „Sibyla vaří pohyby“
„co?“ děti ucpou v pěst
„šmik“
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
á přebytky - semtam paběrek něčeho se dá najít
alkohol píše verše a co kokain
neživí to nezničí to - jako horníky
„cesty do pekel“ se rozmnožily
- slova - slova - slova - mocní dušují
za každou lež mne zmlátil
- dnes mrzák v soužití-soutěži s člověkem -jsem- nahý a oholený
ve sporu s otcem
příbuzným platí slova fotrova - já souzený za lháře
Po nozdry v hnoji křičím
„díky bohyně pravdy“
lží krajina zavírá hladinu
v nozdry křičím
„děkuji ti pravdo“
pravdou je že často lhát se musí
aby si nemysleli že nemluvíš pravdu
a nevěřili v lež
jsem písknut pípou piva
ve vůni květů krájím vepřovou kýtu
a nakládám politikům
slibuji v neprávním světě smrt - jediné východisko k spravedlnosti
příští rok budu krájet kýtu
budu?
Nenavštívily mne múzy?
od štítěné pochvalou
nebo více mříží ve čtyřech stěnách
ale možná i to není důvod
prostě přijde nebo nepřijde - jen ve stáří jistota už
- nepřijde
(
přiblížit se k dívce – ženě?
vyliji se i s vaničkou
přiblížit se k dívce - ženě
vylít se i s vaničkou
)
vykrádám se
až se vykradu
-budu vám i sobě ukradený-
nebudu já
nebudu zde
nebudu
pěstuje štěňata
v období sklizně protočí se auta…
_
chová dceru
pochová bábu
alegorie ptáčat?
rozmačkávám v dlani
_
skutečný děj teprve jitří kůži
minulost má nestárne
nemá fotografií pro žluknutí
jen několik nevzhledný úplatků jsem pohodil času
psát básně pro lásku?
pro zisk ženy?
místo pera (nikolivěk péra) nakládat balistickou raketu
a mozek s jadernou hlavicí
z hvězd nocí vidět Zemi
oheň se valí
města Zemi svírají - pálí
- živáčku kam se schováš?
bohyně obepínají mysl
sevřu je v dlani
-rychlé pohyby
pak výstřikem uvolním život-
na chvíli
to já nemůžu oficiálně - domluvíme se
zaříkává zemitý strejda
vzduchem letí mobilním - základní kámen lidství
idea přejetá tanky – žije dál
idea naplněná opravdovým člověkem – vyhnije
lidská idea předpokládá člověka takového jak se člověk sám vidi
když začne pracovat se skutečným člověkem – neschopná života - vyhnije
opakovaná lež
tisíckrát - smazaná pravda zůstane pravdou
Ten kdo blije bude zaškrtnutý
Kdo náhodou ještě neblije - bude k blití přinucen
děkuji prozřetelnosti člověka že umírají lidé hladem
mohu tak napsat dobré povídky...
nejplatnější stříbrný tvé božské nejsoucnosti
je tvých mnoho podob stvrzených jako jedině - jedině jedinečných
ty jsi pouhé vystrašení člověka co pohlédl na svá střeva
vlak-skála-voda-provaz- zbraň to střelná
polykám slova
šeptám
promlouvám
křičím
řvu
nakonec zazpívám si
synonyma
aktivní rezignace života
Po temné době nejistot, přicházejí nové životní jistoty.
Jistota 1. Politik krade.
Jistota 2. Zločiny politika nikdy nebudou potrestané.
Jistota 3. Politik lže.
Jistota 4. To co nejbohatší a nejvlivnější nakradou, správci státu seberou nejchudším a nejslabším.
Jistota 5. Přejede-li tě mocný neudělá to schválně.
Jistota 6. Přejetý obyčejný občan bude mít horší lékaře, než mocný co jej přejel.
Mocní-politici si půjčují peníze, aby je kamarádi -ti nejbohatší- mohli ukrást.
Když přijde na splacení dluhů, politik je sebere nejchudších a nejslabších.
Nejaktivnější v obou směrech je jeden křesťan s pomýlenými ptáky. Měl by se jmenovat straka – možná sup.
půjčí si peníze zaměstnavatelů aby je mohl ukrást
pak požádá všechny zaměstnavatele aby za něj dluhy zaplatili a oni je zaplatí
nejvíc zaplatí však ti od kterých si nejsnadněji zítra půjčí
já si stoje za červeným hadrem
ty v bílou vsakuješ na šíji býka
šťastná v melancholii povahy se špetkou cholerika
no vida znak spisovatelů
jen to štěstí kazí :D světovost
kdo by měnil?
Pták v kleci mezi čtyřmi stěnami trpí depresemi
Když klec občas vynesete mezi stromy je v kleci šťastný
V krizi materiálna a duchovna -soužití- nemůžeme šetřit na armádě
kráčím chodníky hlavu vznešenou
a často zakopnu
- o moudrou -
hloupý svět je – nikdo je nezvedá a do papíru netlačí
jít cestou za obživou – nakupovat
park
_
okolí lavičky nese přítomné stopy savců života
vína tetrapak
rýplé srdce -podobenstvím- žena v ohybu přirozené kopulace jen šípem probodnout
_
zelená klenba ovinula Svitavu
-vody-
povlékly se samosprašným samodruhým hladinku kalnou si znehybňují
_
oči již z dálky mi spoutávají v modré plněná hýždě
z blízka je stéle hezká i když ne tolik co z dálky let
(kdys - to jsem ještě neuměl kříže do dvaceti spočítat
povalil jsem ji v příkopu do Kladrub a pokoušel vše co v příkopu noci - je v moci)
pod mostem kde bezdomoví opilci močí - dcery házely kamínky do kruhů
usměvavé mne oslovily
„skáčou?“
posílám odrazy před uzavřením prchavého
_
u Vietnamců jsem překvapený zrcadlem
na kolo tepláky objíždějí břich
hýždě v modré teprve plněná docházejí průvanem co bylo
taky si užijte úsměvů termonukleární reakce
v průvanu dveří skáčou děti dvě do deseti - věkem
„nezavazejte“
okřiknuté matkou
má štěstí - třetí v kočárku čtyři končetiny zlomené
-na Radůze se mi líbí zadek-
jistě do svých písní táhá ze zadku
projevuje se zadkem
a její jsoucno je prdel
já jsem a ocas svůj nezapřu
šulini naší země se ve světě potkávají s dalšími šuliny
prostě politika
kriminálníci naší země se ve světě potkávají s dalšími kriminálníky
prostě politika
(
zaspal jsem báseň
omámený - svíral opratě sluneční ve tmě
dřímal jsem básně
omámený – svíral sluneční opratě v noci
rozjel se spánek
)
pouštějí žilou ve svůj chřtán a nehledí na zvrácené bělmo
země
spáči z Blaníku nahánějí Čechů elitu do letadla směr Katyně
zasloužíme si ulevit a vlast nadechnout
povýšila v Me.ge.r. úřednice
na otočných židlích vzdělala se životem
Historia - magistra vītae
obrazy v jedné lince skládá - básnířka
slova sladká libozvuční
rájem kotlinou
a vůkol včely bzučí
na ruce slunéčko k nebi - slyší to
z hoven mouchy přilétly
jsem Darwinista
s veškerou krutostí co ona teorie přináší v úplném poznání
v jejímž důsledku člověk není žádné boží dílo jen hovádko
člověk není nic krásného
jenže v jeho nahlížení sama na sebe přetrvává jako překrásný obraz
vrchol etiky a moudrosti…
možná až si připustí opravdový obraz bude člověk-lidstvo schopné se zlepšit
jednání - které výhradně náleží člověku - nazýváme zvěrstvem
jednání výhradně náležející člověku nazýváme zvěrstvem
autor citátu: člověk
jednání - které výhradně náleží člověku - nazýváme zvěrstvem
prosím nezařazujte mě - s normálním člověkem nemám nic společného - já jsem psychopat
vyvalil jsem špek na plastu
užívám termonukleární reakci
bylo tomu a bude
nejde se nám nepodvolit
vynese jedny druhé utopí – spav nepotřebuje
vytlačenou vodu nespočítá
o porenesanční civilizaci
není to začátek
není to ani konec začátku
ale možná je to začátek konce
líbím se ženám co si koušou nehty
(
8.4.
zabíti se v jednom kuse
bol umírat po dílech
8.4.
zahlušit se v jednom kuse
bol skapat po dílech
)