poezie a povídky vlado matuška
Básně okolo zmrzlých mužů


Básně okolo zmrzlých mužů Poezie ze sbírky: Cestou do samoty prší tmou pruhy pomeranče

Básně okolo zmrzlých mužů

1.5.

Hynku Viléme Jarmilo
vyhrňte si rukávy!
vrátíme se

2.5.

ptáci kolíkují
vítají Slunce - lžeme jim do zobáků
ve fraky vyvádějí

3.5.

ve dnech lásky vracím se k čarodějnicím
bosorko

a zase přichází mocná noc – samonosná samodruhá
kdy před tisícem let jsi mne uhrančila
v mátohu

-bez vůle- orala jsi se mnou jíl - můj
a brázdy na hrudi zahnojila
vydávají již
-neuvěřím-_
den dežaví přinesl filcky a poznal průnik – krásný živočišný průnik
_
vzpomínám ztopořený - na chmýří pod nosem v lepé tváři
a v-ránách máje vracím se k čarodějnicím

4.5.

znásilnil jsem verše až do jednoho
- v houštině smrků divoká třešeň kvete

5.5.

básník se zlatem vprdeli – ulehnu
a povolím se tlupě v maskách co ořezává jen holé zadky
_
rajský plyn

6.5.

pod listem slov našla dva ostny
naběhla si
trny sevřela v pěst

podívej stigma! milý můj - vzlykla
propadla se v náruč
děvčátka rány tiskla

7.5.

všechen bůh světa jest - vyděšený člověk z člověka střev

8.5.

jím a tedy jsem
stojí a tedy jsem
stojím a tedy jsem

za jímám se

9.5.

čert chrastí řetězem a petrklíči

10.5.

moje obrazy nežluknou
prázdno nedá prostor k zapomnění

11.5.

kdys miloval jsem - vzpomenu si stále naléhavě
s potřebou naléhat
_
jen famme fatal -ona samojediná - olízala mi řiť
-fyzicky-
všechny co pronikly ve střeva mé
rozeklály mozek
sssss

12.5.

vlaštovky let je radost nebo dřina?
vyfáral pod klenbu nekonečnou - hlavou prost

13.5. ( uprostřed zmrzlých mužů – den narození )

zrn solné doly vtírám - bilancovat do roka
zastavit se
uvidět smyčku
umlčet hrdlo - vínem na dně

14.5.

srdce -sval- nedaruji
bojím se
játra jsou zkažená

15.5.

žiji se svým mozkem

16.5.

zpravodaj vyfotil smrt
a už je s námi navždy
dokud budeme - zachycovat
mačkat spoušť narození

17.5.

dřímal jsem básně
omámený – svíral sluneční opratě v noci
rozjel se spánek

18.5.

jak spočítají více hmoty děti opuštěné - děti Ukrajinské?
pražskému nádraží vteklo odloučení do bronzu – co unesou sochy v čase
svírají koleje linku v dál pohozené kufry zotvíraly
?Pandory čemadáň kufr kufor – Pyrrha dcera jiná - ne ta s vítězstvím přesto ráda-by Eva

19.5.

jsou chvíle kdy ‚stojíce na cestě‘ je přechodník správně
většinou samota až za horizont

20.5.

prozradím vám tajemství
zemřeme
celý člověk zemře
pšššt!

21.5.

vyklidňujeme se Zemi

22.5.

tři konce jitrnice (inspirace z pořadu čt. Jiří Sádlo přírodovědec.)
dva rohy a jeden zánik
- mezi zrodem a třemi konci je maso

narodili jsme se mnoha koncům…

23.5.

fotra hlášku přilepil jsem k básníku
„mohu čuchat kam Borkovec Petr - srát chodí“
_
a co ty - milá básnířko
voníš?

24.5.

věžáky s lidmi hroutí se k zemi
arabské opice tancují – vydávají skřeky – projevují radost
zabili vůdce Arabů
americké opice tancují – vydávají skřeky – projevují radost

(opice na smrti tančí
člověk je racionálně šťastný)

25.5.

provozuji nepokoj hlavy v pokoji
neodpočívám - dlaně vyvracím ke stěnám nešikovných
celý den ke dnům
po krok propadá se rokem nohy kratší
stojím v pohybu své-vole

26.5.

proměnné kruhy okupují mysl
převádí jedničky do nul - vystupují mrkající v krystalu
- nezbývá mi už čiva na čmeláky ve zvonech
na cestu - být tak listonošem

někde Inuitům padá semeno do mrazu
žena polární tmou - posílá E-mail

27.5.

po ránu rozpomínám se Freude
otec na pohřbu dal najevo moji špatnost a hodil ji k příbuzným na odiv
matka jen stín v pozadí blednul
vyhnali mne z domu

opíjím se
sestřenice co jsem kdys hladil lýtka už nemusela měnit názor k zvrácenému
byla kolem s vysokými školačkami v písmu
„tys četla moje básně“ ptám s hrdostí jedné dívky s hlavou velmi vznešeně posazenou
přehlédla mě
„a co má být? víc mi nemůžeš dát?“ smála se v kruh
vyndal jsem z pusy bonbón a se vší vážnosti -slin chlapce- jej nabídnul
a přitlačil na pilu naivity

-byla to ale velká - nezvykle velká bonpara-

28.5.

já si stojím za červeným hadrem
ty v bílou vsakuješ na šíji býka

29.5.

slova přicházejí k sobě
vidím podebrané brázdy mezi žebry – ženou zranění vší

her pes tahá kouty úst – zkoušenost
„mlč již milosrdenstvím potřebo moje týrána
potřebo všech pěstěná – plně nalitá krví matek abys pak barvila sliznice před početím

mlč již omšelostí
mlč starým ohněm co strávil sílu do noci v kruhu cigánek
co vydal jiskry do očí a byl jen odrazem vlastním na žulové barvě
zahluš se udušením “

30.5.

Herr Freud
pronásleduje mne bratr
chce mne zbít týrat zabít
ale jsem silnější a udělám na něm uzel – hodím bratra z vysokého mostu
kutálí se naráží na kmeny pařezy
nečekaně se rozbalí vstane a jde po mě - ztělesněná beznaděj

mám potřebu si ulevit
toužím zlomit si dřevec pod pupkem uprostřed střev

31.5.

v nůžky propadají kopretiny - celé louky s křížem i s pietou
úvaly hranatí stříbrnými a zahlušují slova kotlinou (nejen) „Sibyla vaří pohyby“
„co?“ děti ucpou v pěst
„šmik“


++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

á přebytky - semtam paběrek něčeho se dá najít

alkohol píše verše a co kokain
neživí to nezničí to - jako horníky


„cesty do pekel“ se rozmnožily
- slova - slova - slova - mocní dušují

za každou lež mne zmlátil
- dnes mrzák v soužití-soutěži s člověkem -jsem- nahý a oholený

ve sporu s otcem
příbuzným platí slova fotrova - já souzený za lháře

Po nozdry v hnoji křičím
„díky bohyně pravdy“


lží krajina zavírá hladinu
v nozdry křičím
„děkuji ti pravdo“

pravdou je že často lhát se musí
aby si nemysleli že nemluvíš pravdu
a nevěřili v lež

jsem písknut pípou piva

ve vůni květů krájím vepřovou kýtu
a nakládám politikům
slibuji v neprávním světě smrt - jediné východisko k spravedlnosti

příští rok budu krájet kýtu
budu?



Nenavštívily mne múzy?
od štítěné pochvalou
nebo více mříží ve čtyřech stěnách
ale možná i to není důvod
prostě přijde nebo nepřijde - jen ve stáří jistota už
- nepřijde


(
přiblížit se k dívce – ženě?
vyliji se i s vaničkou

přiblížit se k dívce - ženě
vylít se i s vaničkou
)

vykrádám se
až se vykradu
-budu vám i sobě ukradený-
nebudu já
nebudu zde
nebudu

pěstuje štěňata
v období sklizně protočí se auta…
_
chová dceru
pochová bábu


alegorie ptáčat?
rozmačkávám v dlani
_
skutečný děj teprve jitří kůži

minulost má nestárne
nemá fotografií pro žluknutí
jen několik nevzhledný úplatků jsem pohodil času

psát básně pro lásku?
pro zisk ženy?
místo pera (nikolivěk péra) nakládat balistickou raketu
a mozek s jadernou hlavicí


z hvězd nocí vidět Zemi
oheň se valí
města Zemi svírají - pálí
- živáčku kam se schováš?

bohyně obepínají mysl
sevřu je v dlani
-rychlé pohyby
pak výstřikem uvolním život-
na chvíli


to já nemůžu oficiálně - domluvíme se
zaříkává zemitý strejda
vzduchem letí mobilním - základní kámen lidství

idea přejetá tanky – žije dál
idea naplněná opravdovým člověkem – vyhnije
lidská idea předpokládá člověka takového jak se člověk sám vidi
když začne pracovat se skutečným člověkem – neschopná života - vyhnije

opakovaná lež
tisíckrát - smazaná pravda zůstane pravdou

Ten kdo blije bude zaškrtnutý
Kdo náhodou ještě neblije - bude k blití přinucen

děkuji prozřetelnosti člověka že umírají lidé hladem
mohu tak napsat dobré povídky...

nejplatnější stříbrný tvé božské nejsoucnosti
je tvých mnoho podob stvrzených jako jedině - jedině jedinečných
ty jsi pouhé vystrašení člověka co pohlédl na svá střeva

vlak-skála-voda-provaz- zbraň to střelná
polykám slova
šeptám
promlouvám
křičím
řvu
nakonec zazpívám si
synonyma
aktivní rezignace života

Po temné době nejistot, přicházejí nové životní jistoty.

Jistota 1. Politik krade.
Jistota 2. Zločiny politika nikdy nebudou potrestané.
Jistota 3. Politik lže.
Jistota 4. To co nejbohatší a nejvlivnější nakradou, správci státu seberou nejchudším a nejslabším.
Jistota 5. Přejede-li tě mocný neudělá to schválně.
Jistota 6. Přejetý obyčejný občan bude mít horší lékaře, než mocný co jej přejel.

Mocní-politici si půjčují peníze, aby je kamarádi -ti nejbohatší- mohli ukrást.
Když přijde na splacení dluhů, politik je sebere nejchudších a nejslabších.
Nejaktivnější v obou směrech je jeden křesťan s pomýlenými ptáky. Měl by se jmenovat straka – možná sup.

půjčí si peníze zaměstnavatelů aby je mohl ukrást
pak požádá všechny zaměstnavatele aby za něj dluhy zaplatili a oni je zaplatí
nejvíc zaplatí však ti od kterých si nejsnadněji zítra půjčí

já si stoje za červeným hadrem
ty v bílou vsakuješ na šíji býka

šťastná v melancholii povahy se špetkou cholerika
no vida znak spisovatelů
jen to štěstí kazí :D světovost

kdo by měnil?

Pták v kleci mezi čtyřmi stěnami trpí depresemi
Když klec občas vynesete mezi stromy je v kleci šťastný

V krizi materiálna a duchovna -soužití- nemůžeme šetřit na armádě

kráčím chodníky hlavu vznešenou
a často zakopnu
- o moudrou -
hloupý svět je – nikdo je nezvedá a do papíru netlačí

jít cestou za obživou – nakupovat
park
_
okolí lavičky nese přítomné stopy savců života
vína tetrapak
rýplé srdce -podobenstvím- žena v ohybu přirozené kopulace jen šípem probodnout
_
zelená klenba ovinula Svitavu
-vody-
povlékly se samosprašným samodruhým hladinku kalnou si znehybňují
_
oči již z dálky mi spoutávají v modré plněná hýždě
z blízka je stéle hezká i když ne tolik co z dálky let
(kdys - to jsem ještě neuměl kříže do dvaceti spočítat
povalil jsem ji v příkopu do Kladrub a pokoušel vše co v příkopu noci - je v moci)
pod mostem kde bezdomoví opilci močí - dcery házely kamínky do kruhů
usměvavé mne oslovily
„skáčou?“
posílám odrazy před uzavřením prchavého
_
u Vietnamců jsem překvapený zrcadlem
na kolo tepláky objíždějí břich
hýždě v modré teprve plněná docházejí průvanem co bylo


taky si užijte úsměvů termonukleární reakce

v průvanu dveří skáčou děti dvě do deseti - věkem
„nezavazejte“
okřiknuté matkou
má štěstí - třetí v kočárku čtyři končetiny zlomené

-na Radůze se mi líbí zadek-
jistě do svých písní táhá ze zadku
projevuje se zadkem
a její jsoucno je prdel

já jsem a ocas svůj nezapřu

šulini naší země se ve světě potkávají s dalšími šuliny
prostě politika

kriminálníci naší země se ve světě potkávají s dalšími kriminálníky
prostě politika

(
zaspal jsem báseň
omámený - svíral opratě sluneční ve tmě

dřímal jsem básně
omámený – svíral sluneční opratě v noci
rozjel se spánek
)

pouštějí žilou ve svůj chřtán a nehledí na zvrácené bělmo
země
spáči z Blaníku nahánějí Čechů elitu do letadla směr Katyně
zasloužíme si ulevit a vlast nadechnout

povýšila v Me.ge.r. úřednice
na otočných židlích vzdělala se životem
Historia - magistra vītae

obrazy v jedné lince skládá - básnířka
slova sladká libozvuční
rájem kotlinou

a vůkol včely bzučí
na ruce slunéčko k nebi - slyší to
z hoven mouchy přilétly

jsem Darwinista
s veškerou krutostí co ona teorie přináší v úplném poznání
v jejímž důsledku člověk není žádné boží dílo jen hovádko
člověk není nic krásného
jenže v jeho nahlížení sama na sebe přetrvává jako překrásný obraz
vrchol etiky a moudrosti…

možná až si připustí opravdový obraz bude člověk-lidstvo schopné se zlepšit

jednání - které výhradně náleží člověku - nazýváme zvěrstvem
jednání výhradně náležející člověku nazýváme zvěrstvem

autor citátu: člověk

jednání - které výhradně náleží člověku - nazýváme zvěrstvem
prosím nezařazujte mě - s normálním člověkem nemám nic společného - já jsem psychopat

vyvalil jsem špek na plastu
užívám termonukleární reakci

bylo tomu a bude
nejde se nám nepodvolit
vynese jedny druhé utopí – spav nepotřebuje
vytlačenou vodu nespočítá

o porenesanční civilizaci
není to začátek
není to ani konec začátku
ale možná je to začátek konce

líbím se ženám co si koušou nehty

(
8.4.
zabíti se v jednom kuse
bol umírat po dílech

8.4.
zahlušit se v jednom kuse
bol skapat po dílech
)

formulář pro komentáře a názory k textu