O puštěná z řetězů láska
V úzkých kyčlích velké oči září
když jablka hodila do nebe
a sedmkrát usmívá se zblázněný
prolnutím
polykám nektar rozevřených plodů
laskavý vedu tělo v křeč
a pleť ze smetany škube slastí
nehty mi jedou masem
vrním si
zastavte planety v hodinách
jak pes lízat navždy
Lásko
kousat
čekám na povel paní má
řetěz a bouda
vrtím ocasem za pohled
že by psa nevyhnal
nedočkavý vzývám návratu
a hůl si najde
plazím se v kolena
přední na hruď a slintám do tváře
bič mi vysekává maso
úsměvem špičáků teče vzteklina
morda líbat hrdlo i vraždit touhy chtíč
schoulený v blátě kňučím
kopni si
Lásko
hladit
řežu zuby do živého
učený všímal si patolog potřeb duše
rvu kusy tepů a kůže smetanové
miluji tě