poezie a povídky vlado matuška
Genese sen


Genese sen Vlado Matuška: smetiště

Genese sen



Déšť má prošláplou tvář
na pokraji pouti Morfeovi
do echa šumí svoje tišššše
řek, tekoucích moří


cesta je prostřená louží
zrcadlí stesky mraky olověné
kruh střídá kruh protíná míjí
houpe skořápkou snění


stéblo ohnuté slzou
teprve najde svou sůl
a ran se skarabeus drží
úrodná hrouda je pod nohama blátem

kalí se mysl střízlivá



déšť nese prošláplou tvář
na pokraji pouti Morfeovi
šumí do echa svoje tišššše
řek, těch tekoucích moří



formulář pro komentáře a názory k textu