poezie a povídky vlado matuška
Buď pozdraveno přátelství!


Buď pozdraveno přátelství! Vlado Matuška: smetiště

Buď pozdraveno přátelství!

Prolog:
psával jsem Vám lehčeji paní
z první ruky vysypal
co Váš obraz napovídal

dnes rozvážím slova na místo…



Epitaf přátelství muže


muži chvátají ženou k horizontu
jindy v obavách se loudají
a pak postaveni k další cestě - hroutí se
nebo zrychlí trysk bez požitků
marnící ochutnat dnes tolikeré
tak mnoho hladoví jsou

i moudrý žije příslibem
leč ohmatává praskliny aby scelil
vlaží vyschlá slova laskavých potoků
a usedá kde mu bylo prostřeno
přátelstvím
nechává nadechnout a vydechne
bohatne s milimetry zvuku

a pak - pak se zahledí k místům
kde nebe ukusuje pole
zrno nezapře



Dar je víc než dar

jak radostněji děkujeme za chléb
který pro nás ruce hnětly
rozlomením voní do posledních pórů
bubnuje sečkou a zpívá deštěm i zlatým vánkem srpna
a pot - jak nádherně dokáže vonět pot člověka
pečlivě vybíraných zrn
pro můj chléb děkuji




Naslouchaná

Slavík zazpíval
rozpůlený místem
rozpůlený časem
přeci zní
hrdlo své nezapře



Přítelkyně v Rodné vesnici o Vánocích
(23.12.2011)

Do Sudic v brázdě co zanechal život
dnes pohřeb - zítra narození lásky
možná pro některé
možná pro Vás zazní hlas z kůru
v dětském pláči radost

jedete domů do rodných Sudic na půdě úrodné
a já na dvě Zdeňky vzpomněl si
(na Vás a Mámu)
mezi pohřby a narozením...


Lípy dlužené

Z Boskovic lípy táhnou na hřbitov
a srdce podzimem opadá
Pamětice Sudice Vážany zapomněl v brázdě život
už navždy
zůstaneme si dlužni...
mámo


formulář pro komentáře a názory k textu