poezie a povídky vlado matuška
Pánu člověku


Pánu člověku Vlado Matuška: smetiště

Pánu člověku

Podklonění nad rodem


dnes už se matky nevidí
natož aby psaly
životy
placen tou plodností
s vědomím z rodu

zatoužil jsem z Vás ‚mít‘ kousek sebe
z Vás ‚mít‘ Vás a jen kousek sebe
-krásné-
už zaháním vetchý sen

a tak jen a jen jen přeji!






Pánu člověku


zase budou umírat děti
ve středu Evropy
ve čtvrtek Evropy celou
v pondělí úterý pátek umírat v sobotu
-nesvětí-

budou umírat matkám dobrým
v prstech co mozoly mít chtěly
- zůstanou toliko hebké - děti mrtvé
budou
budou umírat dřív nebo později

snad později - snad
snad Bůh v pokoře poklekne modlitbou
prsty zatne v kámen v můr
vyprosí den od-kladu
ten-a-ta
-děkuji-

formulář pro komentáře a názory k textu