poezie a povídky vlado matuška
Člověk se schoulí do matčina břicha


Člověk se schoulí do matčina břicha Vlado Matuška: smetiště

Člověk se schoulí do matčina břicha


člověk se schoulí do matčina břicha
když je bezbranný bit
na Zemi

je vinen chlapec co kopne si?
a co mladík čerstvě pojídaný rypákem moci?
vina je v poznání
vina je v poznání poznání
až prožíváním vlastní bolesti tušíme někde zvíře

hraniční kameny sune námi ledovec
zanechává je deštěm uprostřed
rýhuje v kůře
nebo nedotknutý klouže lojem

radost děvčátka se slinou plivnutou
najde stud ještě před spánkem
zakotví
v zátoce sviní nebo Guantánamu?

tesat do žuly bych chtěl

formulář pro komentáře a názory k textu