poezie a povídky vlado matuška
Medový táta


Medový táta Vlado Matuška: smetiště

Medový táta



V sobotu tatínek často vstával brzy
nešlo mu spát
a chystal synům snídani svým
med roztíral po krajíci
a když nás probouzel ze snů
usmíval se…

a já nečistil zuby nikdy
židlička mi studila rozpláclá stehna
nahý jsem zakusoval do sladkého zdraví od táty
pro mé dobro on stál přísný nade mnou
„to teda dojíš“
já musel poslouchat
dokut jsem nezvracel
po každé

jsme si vyjeli
na zahradu
s malým bráškou vytrhávat plevel
nebo ve škrpálech okopávat rebarboru
když zámek rozedral mlhu nad loukou v šeru
a cigaret - pauzíroval tatínek

dál rodina v hnoji tvořila úrodu
svorník
a táta rozdával přebytky známým milenkám tetám
všichni věděli o dobrém člověku
a ten se kočkoval s jejich dětmi často
nadšeny mi šeptaly potají pak
styděli se
„ víš jak ti vašeho tatínka závidím“

do dnes nesnáším med

formulář pro komentáře a názory k textu