poezie a povídky vlado matuška
Dvůr


Dvůr Vlado Matuška: smetiště

Dvůr


Udusaná hlína
sem tam z vázy střep
a ucho hrnku
jinde žlutý drn zas
a na provázku polámaný bubeníček
tam kde po oprýskané omítce
běží po zbylých pěti
pavouk – sekáč…

na betonové skruži
rezavá pumpa
co při práci naříká
a k ní se vilně líše
naježená černá kočka
ničeho nedbá
hluboké studny
jenž dávno nevydala pitnou vodu.
hlasitě přede…

prohnilé dveře prádelny
kde vyvařuji prostěradla
skrytý závojem pekelné páry
upocený v podpaždí
snažím se cíchy vybělit
a pak po pavlačích
sousedům a slunci před oči
vystavuji zašlé skvrny krve
a tak…

v rohu plno harampádí
co se nesnaží předstírat
že není
a lidé okolo procházejí
hlavu vysoko vznešenou
bezděčně si přihodí
jen tak..

podprsenku zdobí pampelišky
sádrovou botu na spaní
zahnízdil vycpaný holub
co již dávno pozbyl letku…

uprostřed dvorku je mříž
a pod mříží kanál
stoka co plní řeky
a řeky putují k moři…

tak todlencto je můj dvůr
můj dvoreček…

formulář pro komentáře a názory k textu