Když hřích je radost
Když hřích je radost
potkávám ji na schodišti pater
chycenou ve francouzských holích přilepí si mne na rty
předstírám ementál ale naplňuji
cukrový opar
už před dvaceti lety jsem se za ni styděl
dvakrát
dnes jsem na stařeckých rtech víc sladký než opar
stařena olizuje své vzpomínky
jenže já se zrcadlím na vrásčitém pysku a vidím jenom opar
nechutnám si
Když hřích je hanba