Vyhaslý mlýn
zbytek vetché omítky
odráží slunce
v hlubokém úklonu
konce představení
okno beze skla závěsů
je pustou jizvou
zející hlubokým spánkem
bezzubých úst stařeckých
v chřtánu temnoty
schoulená kočka v útoku
svítí jen oči hada
k parapetu
kde vyšívá kos
trylky violy
jako by pěl naposled
volnosti švihu křídel
v náhonu se voda hromadí
zdolá vyšeptanou vrbu
a mlýnským kamenem nepohne
domleto
slyšet udusané ticho
opona